Balení věcí a stěhování

Co při prodeji nemovitosti zůstává a co si může prodávající odvézt?

Kuchyňská linka zůstává. Dobře. A co vestavná trouba? Lednice? Lustr nad jídelním stolem? Vestavěná skříň? Zahradní domek? A co robotická sekačka, která poslušně krouží po zahradě? Možná to zní jako detail, ale právě vybavení domu nebo bytu dokáže při předání nemovitosti vytvořit docela slušné realitní drama. Kupující při prohlídce vidí krásný interiér a automaticky předpokládá, že některé věci kupuje společně s nemovitostí. Prodávající je naopak považuje za svůj majetek a před stěhováním je bez většího přemýšlení odveze. Pak přijde den předání. Kupující otevře dveře a zjistí, že místo designového lustru, který se tak hezky vyjímal na fotografiích, visí ze stropu kabel. „Ale ten lustr byl přece součástí bytu!“ Prodávající na to: „Nebyl. Ten jsme dostali ke svatbě.“ No a problém je na světě.

Co říká zákon?

Občanský zákoník pracuje s pojmem součást věci. Zjednodušeně jde o něco, co k věci svou povahou náleží a co nelze oddělit, aniž by tím došlo k jejímu znehodnocení. Vedle toho existuje také příslušenství věci, tedy samostatná věc vlastníka, která je určena k tomu, aby byla s hlavní věcí trvale užívána. V reálném životě ale nemusí být u každého kusu vybavení odpověď úplně černobílá, a právě proto doporučujeme jedno jednoduché pravidlo: Nespoléhejte na to, co je přece jasné. Sepište si to.

Kuchyňská linka většinou nikam neodjede

Představa, že prodávající před předáním bytu odmontuje kuchyňskou linku a naloží ji do dodávky, by asi většinu kupujících překvapila. U pevně zabudovaných prvků je zpravidla očekávání poměrně jasné. Kuchyňská linka, vestavěné skříně nebo zařízení pevně spojené s nemovitostí obvykle zůstávají. Jenže už u spotřebičů začíná být situace zajímavější. Vestavná trouba? Myčka? Lednice? Mikrovlnná trouba? Jedna věc je pevně zabudovaná, jinou lze vytáhnout ze zásuvky a během pěti minut odvézt. Proto je ideální již při prodeji přesně stanovit, které spotřebiče jsou součástí prodeje.

Lustr: malý předmět, velký problém

Svítidla jsou krásným příkladem toho, jak odlišně může situaci vnímat kupující a prodávající. Kupující viděl při každé prohlídce v obývacím pokoji výrazný lustr a bere ho jako přirozenou součást místnosti. Prodávající ale ví, že stál dvacet tisíc korun, koupil ho před dvěma lety a do nového domu se mu bude náramně hodit. Kdo má pravdu? Mnohem jednodušší než následné dohadování je napsat například: „Designové závěsné svítidlo v obývacím pokoji není součástí převodu a prodávající jej před předáním odstraní.“ Najednou všichni vědí, na čem jsou a žádné překvapení v podobě kabelu ze stropu se nekoná.

A co nábytek?

Pohovka, jídelní stůl, postel, komoda nebo volně stojící skříň jsou typicky samostatné movité věci. Jestli mají v nemovitosti zůstat, je vhodné to výslovně sjednat. Nejhorší možná varianta je věta: „Nějak se na tom pak domluvíme.“ Protože ono „pak“ často přijde až v okamžiku, kdy se jedna strana stěhuje a druhá přebírá klíče, každá strana si samozřejmě původní dohodu pamatuje trochu jinak.

Zahrada umí být ještě zajímavější

U rodinných domů se seznam možných sporů výrazně rozšiřuje. Pergola, zahradní domek, skleník, bazén, vířivka, houpačka, trampolína, gril, sud na dešťovou vodu, dřevník nebo automatická sekačka. Něco je pevně spojeno s pozemkem, něco stojí pouze vlastní vahou a něco má kolečka a prodávající to může během chvíle odvézt. Například vzrostlý strom si prodávající opravdu jen tak neodveze. Občanský zákoník ostatně výslovně uvádí, že rostlinstvo vzešlé na pozemku je jeho součástí. U zahradního nábytku nebo sekačky je ale situace samozřejmě jiná. Proto opět platí: Čím dražší nebo významnější věc, tím méně prostoru by mělo zůstat pro domněnky.

Pozor na fotografie v inzerátu

Další častý zdroj nedorozumění. Nemovitost je nafocena krásně zařízená. Na fotografiích jsou obrazy, nábytek, dekorace, televize, květiny a designová světla. To ale automaticky neznamená, že kupující všechno, co vidí na fotografii, také kupuje.Prezentace nemovitosti ukazuje především její podobu a možnosti. Přesto je vhodné kupujícího včas upozornit na vybavení, které může působit jako pevná součást nemovitosti, ale prodávající si jej plánuje ponechat. Čím dříve se to řekne, tím méně prostoru vznikne pro větu: „Já jsem ale myslel, že to tam zůstane.“

Nejlepší řešení? Seznam vybavení

U nemovitostí s větším množstvím vybavení doporučujeme vytvořit jednoduchý seznam.

Například:

  • kuchyňská linka – zůstává,
  • vestavná trouba – zůstává,
  • myčka – zůstává,
  • volně stojící lednice – prodávající odveze,
  • vestavěné skříně v ložnici – zůstávají,
  • lustr v obývacím pokoji – prodávající odveze,
  • zahradní domek – zůstává,
  • robotická sekačka – není součástí prodeje.

Takový seznam může být součástí smluvní dokumentace nebo jiné jednoznačné dohody mezi stranami. Najednou není potřeba řešit, kdo si co pamatoval z prohlídky před třemi měsíci.

Pomůže i fotodokumentace

Při předání nemovitosti doporučujeme stav domu či bytu také zdokumentovat. Fotografie spolu s předávacím protokolem mohou zachytit nejen stavy měřidel a předané klíče, ale také vybavení, které v nemovitosti zůstalo. Je to jednoduchá věc, která může později ušetřit spoustu nepříjemných debat.

„Vždyť jsme se na tom domluvili ústně.“

Možná ano. Jenže ústní dohoda má jednu zásadní slabinu. Každý si ji může pamatovat trochu jinak.

Prodávající si pamatuje:

„Říkal jsem, že skříň možná nechám.“

Kupující si pamatuje:

„Říkal, že skříň nechá.“

Jedno slovo a rozdíl je několik tisíc korun. Proto doporučujeme důležité dohody vždy zaznamenat písemně. Ne proto, že si lidé navzájem nevěří, Ale protože po několika týdnech nebo měsících už si opravdu nemusí pamatovat každý detail stejně.

Co když při předání něco chybí?

Pokud bylo jednoznačně sjednáno, že určité vybavení v nemovitosti zůstane, a při předání tam není, vzniká problém, který je potřeba řešit podle konkrétní smluvní dokumentace a okolností případu. Právě tady se ukazuje, proč je dobré mít vše předem přesně popsané.

Rozdíl mezi větou: „Vybavení dle dohody.“ a přesným seznamem konkrétních věcí může být v případě sporu opravdu zásadní.

Co doporučujeme při prodeji?

Ještě před podpisem kupní smlouvy by mělo být jasné, co přesně kupující společně s nemovitostí získává. Ideálně si projděte místnost po místnosti a označte vše, u čeho by mohly vzniknout pochybnosti. Neřešte jen drahé věci. Právě relativní maličkosti někdy způsobují největší emoce. Protože nejde jen o jejich hodnotu. Kupující jednoduše očekával, že tam budou.

Dobrá smlouva řeší i zdánlivé maličkosti

Při prodeji nemovitosti se samozřejmě řeší především zásadní věci jako je kupní cena, způsob úhrady, právní stav, katastr nemovitostí nebo termín předání. To ale neznamená, že vybavení můžeme odbýt větou „nějak se domluvíte“. Dobře připravený obchod myslí i na detaily. Proto u nás nepoužíváme jednu univerzální kupní smlouvu, do které pouze doplníme jména a cenu. Smluvní dokumentaci připravuje advokátka podle konkrétního obchodu a dohody mezi prodávajícím a kupujícím. Protože každý obchod je jiný a někdy může být rozdíl mezi pohodovým předáním a zbytečnou hádkou opravdu jen jeden lustr.


Prodáváte nebo kupujete nemovitost?

Pomůžeme vám připravit celý obchod tak, aby bylo od začátku jasné nejen za kolik a kdy, ale také co přesně kupující přebírá, protože dobrý realitní obchod nekončí podpisem smlouvy. Končí až ve chvíli, kdy předáte klíče a obě strany vědí, že všechno proběhlo tak, jak bylo domluveno.

Podobné příspěvky

  • „Soused prodal za šest milionů, tak já chci sedm!“ aneb nejdražší chyby při stanovení prodejní ceny

    Prodat nemovitost za co nejvyšší cenu chce pochopitelně každý. Jenže mezi cenou, kterou si majitel přeje a částkou, kterou je kupující ochoten zaplatit , je někdy pořádná propast. Právě v téhle propasti často mizí čas, zájemci i peníze. Pojďme se podívat na nejčastější chyby při stanovení prodejní ceny a vysvětlit si, proč vyšší cenovka automaticky neznamená výhodnější prodej. 1. Soused prodal za šest milionů. Můj dům je přece lepší! Tohle je klasika, kterou zná snad každý realitní makléř. „Víte, soused vedle prodal dům za šest milionů, a přitom nemá ani tak hezkou kuchyň jako my. Takže pod sedm rozhodně nepůjdeme!“ Na první pohled logická úvaha. Jenže realitní trh nefunguje jako soutěž o nejhezčí kuchyň v ulici. Dvě nemovitosti stojící vedle sebe mohou mít výrazně odlišnou hodnotu. Rozhoduje jejich technický stav, dispozice, velikost pozemku, energetická náročnost, právní stav, možnosti využití i řada dalších detailů. Hlavně!  Víme vůbec, za kolik soused skutečně prodal? Nebyla jeho nemovitost v nabídce  za šest milionů a nakonec se prodala za pět a půl? Pamatujte: Cena uvedená v inzerátu není důkazem skutečné tržní hodnoty. Je to především představa prodávajícího. 2. Investovali jsme do rekonstrukce dva miliony, tak je přece musíme dostat zpátky! Nová kuchyň, krásná koupelna, designová podlaha a obklady dovezené téměř z druhého konce světa. Rekonstrukce stála dva miliony, takže hodnota domu musí být minimálně o dva miliony vyšší. Jenže nemusí. Kupující neplatí za vaše účtenky. Platí za hodnotu, kterou pro něj nemovitost představuje. Kuchyňská linka za půl milionu může být snem současného majitele, ale pro nového kupujícího třeba jen důvodem, proč bude muset investovat do její výměny. Růžové obklady v koupelně? Ty mohou být podle prodávajícího vrcholem elegance, zatímco kupující už v duchu objednává bourací kladivo. Samozřejmě existují rekonstrukce, které cenu nemovitosti výrazně ovlivňují. Typicky nová střecha, kvalitní okna, zateplení nebo modernizace technických rozvodů. Zásadní rozdíl je mezi tím, kolik rekonstrukce stála, a tím, o kolik zvýšila tržní hodnotu nemovitosti. Tyto dvě částky rozhodně nemusí být stejné. 3. Dáme vyšší cenu. Slevit můžeme vždycky! Možná nejčastější a zároveň jedna z nejdražších chyb. Prodávající si řekne: „Zkusíme osm milionů. Když se nikdo neozve, snížíme na sedm a půl.“ Zní to rozumně. Vždyť snížit cenu lze kdykoliv. Jenže tak jednoduché to není. Když se nemovitost objeví na trhu jako novinka, má přirozeně největší šanci upoutat pozornost lidí, kteří podobné bydlení aktivně hledají. Pokud je ovšem výrazně předražená, zájemci ji většinou rovnou vyřadí ze svého výběru. Některým se dokonce vůbec nezobrazí, protože cenou přesahuje jejich nastavený filtr. Po několika týdnech přijde první sleva, potom druhá, a mezitím se z atraktivní novinky stává nemovitost, která už na realitních serverech nějakou dobu visí. Kupující začínají přemýšlet: „Proč to pořád nikdo nekoupil? Není tam nějaký problém?“ Nemovitost přitom může být naprosto v pořádku, jen cena byla od začátku zbytečně vysoká. Správně nastavená cena při vstupu na trh bývá často mnohem účinnější než postupné opravování přehnaných očekávání. 4. Když se z nemovitosti stane realitní ležák Představte si dva podobné domy. První se objeví v nabídce za odpovídající tržní cenu. Zaujme několik kupujících, proběhnou prohlídky a během relativně krátké doby se najde vážný zájemce. Druhý majitel chce o milion více. První měsíc se nic neděje, druhý také ne, třetí měsíc už začíná být nervózní. Po půl roce přichází výrazné snížení ceny…

  • Černý trh s pronájmy: Proč se nevyplácí pronajímat byt jen na dobré slovo?

    „Vždyť se známe, nějaká smlouva je zbytečná.“ Věta, která může být začátkem krásného přátelství. Nebo také velmi drahého problému. Představte si, že vlastníte byt, který chcete pronajímat. Ozve se sympatický zájemce, působí slušně, má práci, dobře se s ním povídá a při prohlídce vám dokonce pochválí záclony. Dohodnete se na nájemném, potřesete si rukou, předáte…

  • Proč může přístupová cesta pokazit koupi i prodej nemovitosti

    Krásný dům, skvělá cena a klidná lokalita. Jenže cesta k nemovitosti vede přes cizí pozemek a věta „vždyť se tudy jezdí odjakživa“ žádnou právní jistotu nezaručuje. V článku zjistíte, proč může přístupová cesta zkomplikovat koupi, prodej i hypotéku a co si prověřit dříve, než podepíšete smlouvu. Krásný dům, velká zahrada, výhled do přírody a cena,…

  • Prodat dům na vlastní pěst, nebo raději s profíkem za zády?

    Prodej bytu nebo domu? To není jen tak nějaký obchod s rohlíky. Je to pořádná jízda plná emocí a taky obří zodpovědnost! Každý přešlap vás totiž může stát hromadu peněz a pěkných pár bezesných nocí. Možná si právě teď říkáte: „Zvládnu to sám a ušetřím na provizi, nebo se mi vyplatí oslovit realitku?“ Pojďme si na to…

  • 5 jasných signálů, jak poznat, že tahle nemovitost je přesně ta pravá

    5 jasných signálů, podle kterých poznáte, že vybraná nemovitost je opravdu ta pravá. Jak si ověřit lokalitu, praktickou dispozici, technický stav i reálné náklady, a doplní i stručnou „právní kontrolu“, aby tě nepřekvapily zástavy, břemena nebo dluhy vůči SVJ. Nechybí rychlý checklist na prohlídku do mobilu a tipy, jak propojit fakta s intuicí tak, aby…

  • Jak probíhá odhad ceny nemovitosti a kdy je zdarma a kdy placený?

    Stanovení správné ceny nemovitosti je jeden z nejdůležitějších kroků před prodejem, ale také v řadě dalších životních situací. Mnoho lidí si přitom není jistých, jaký je rozdíl mezi běžným odhadem od makléře a oficiálním odhadem tržní ceny. Právě proto si pojďme vysvětlit, kdy je odhad zdarma, kdy je placený a co od něj můžete očekávat….